Dýchání konstrukcí
Není
pravda, že zateplení brání „dýchání“ konstrukcí.
Vlastnost
konstrukcí, označovaná lidově jako „dýchání“, se nemůže
týkat výměny vzduchu. Neprůsvitné stavební konstrukce totiž
ovlivňují méně než jednotkami procent celkovou výměnu vzduchu.
Skutečné větrání obvykle zajišťují funkční spáry oken a
dveří a větrání při krátkém otevření jejich křídel, nebo
technologická zařízení jako jsou ventilátory, digestoře a
vzduchotechnika nebo kombinace obou.
Ostatní
konstrukce a spáry správně navržených budov nesmí výměnu
vzduchu zajišťovat. Na výměnu vzduchu v místnostech má tedy
zateplení vliv velmi nepatrný.
„Dýchání“
však lze vykládat jako odezvu povrchu konstrukce na změnu vlhkosti
vnitřního vzduchu.
Nezbytná
parozábrana u vnitřního povrchu při vnitřním zateplení
skutečně může omezit „dýchání“ povrchu stavební
konstrukce. Konstrukce pak v sobě netlumí krátkodobé výkyvy
vlhkosti vnitřního vzduchu. Při vnějším zateplení vnitřní
vrstvy konstrukce nadále reagují na proměny vlhkosti vnitřního
vzduchu svou nezměněnou povrchovou vrstvou – konstrukce „dýchá“
stejně jako předtím.