Nejčastější poruchy a chyby realizace zateplení

  •  
  •  

Dobrý den, 

 

Víte jaké jsou nejčastější chyby a poruchy realizace zateplení? Na co si dát pozor a na čem rozhodně při zateplování nešetřit?  Investice do zateplení domu se rozhodně vyplatí. Jako v každém stavebním oboru se však investoři často mohou dopouštět chyb, které vedou k celkové nefunkčnosti zateplovacího systému. Jak se těchto chyb vyvarovat a na co si dát pozor už při plánování realizace Vám v tomto videu objasní Roman Studený. 

 

 

 Stáhněte si FREE EBOOK: Nejčastější poruchy a chyby realizace zateplení

 

10 Nejčastějších chyb způsobených při zateplení fasády a nákupu fasádních materiálů

1. Částečné zateplení fasády pouze z jedné, dvou nebo tří stran

Mnoho stavebníků se domnívá, že když zateplí severní, severovýchodní stěnu domu, kde vniká nejvíce nežádoucích jevů (plísně, tepelné mosty, pocit chladných stěn) problém rychle vyřeší. Toto je zásadní chyba a musel jsem na ni upozornit jako na první.

Částečné zateplení domu neznamená zateplení domu s úsporou. Tím, že zateplíte pouze jednu nebo dvě stěny, přesunete nežádoucí jevy na jiné místo a teplo Vám uniká dále a o to intenzivněji na místech, kde jste zateplení stěn neprovedli.

Já osobně tomu říkám obrácený jev OTEVŘENÉ LEDNIČKY. Co se stane, když otevřete doma ledničku a necháte ji otevřenou delší dobu. Začne Vám na stěnách kondenzovat vlhkost, zvýší se teplota v ledničce a jídlo se Vám postupně zkazí, nehledě na to, že se zvýší náklady na výrobu studeného vzduchu, který se bude snažit potraviny postupně ochlazovat.

Tohoto samého efektu, ale v opačném případě dosáhnete u částečně zateplené fasády. Prosím tedy o pečlivé zvážení tohoto kroku.

 Jsou případy, kde je částečné zateplení nevyhnutelné. Jedná se o řadové zástavby a místa se složitým napojením na další domy a přiléhající konstrukce. Tady se nabízí kombinace venkovního zateplení stěn s částečným vnitřním zateplením. (Osobně jsem několik takových staveb prováděl a s kombinovanými řešeními zateplení mám dobré zkušenosti. Nedoporučuji se do takových variant pouštět bez řešení projektovou dokumentací.)

 

2. Nezateplení soklové části, špatné založení KZS

V tomto bodě jsem hned spojil dvě nejčastější chyby při provádění zateplení fasády a to při jeho založení a nedostatečném zateplení soklové části domu.

V praxi jsem se setkal s různými způsoby a variantami založení zateplení fasády. Způsoby založení na dřevěnou lať v kombinaci perlinka a větší vrstva lepidla vždy dopadly nefunkčně a nevzhledně. Nakonec neplnili ani okapovou funkci.

Já osobně doporučuji založit zateplovací systém fasády na hliníkové LOS profily a použít všechny spojovací materiály (natloukací hmoždinka, PVC spojka, PVC podložky včetně LTO okapového plastového profilu, který se na LOS lištu nasune) Docílíte, tak dokonalého zakončení fasády s okapovou funkcí a protipožárními parametry a rovným vzhledem.

Dalším možným řešením založení zateplovacího systému fasády je vystartování lepení polystyrenu od základu Extrudovaným nebo perimetrickým polystyrenem a následné zachování roviny a tloušťky izolace fasády až po střechu.

V případě rozdílné tloušťky izolantů na soklu a fasádě se přečnívající hrana fasádní izolace opatří okapovým LT profilem.

Další chybou je výška založení zateplovacího systému. Obecně se doporučuje založit zateplení fasády 30cm pod stávající podlahu v domě. Toto doporučení je často obcházeno a následně u takto zateplených domů způsobu tepelné most, vlhnutí omítky a plísně v oblasti podlahy. Dochází tak k nežádoucímu tepelnému toku, který způsobuje tyto problémy.

Ideálním řešením je zateplení celé soklové části domu a částečně zateplit (pokud možnosti a situace dovolí) základové zdivo domu cca 80cm pod terén. Soklové a základové zdivo doporučuji zateplit extrudovaným nebo perimetrickým polystyrenem.

Výška vytažení Extrudovaného nebo perimetrického polystyrenu nad terén se doporučuje min 30cm, ideálně na výšku desky polystyrenu tj. 60cm.

 

3. Špatný výběr materiálů kontaktního zateplovacího systému

Špatným výběrem materiálu pro zateplení fasády míním nevhodné poskládání a výběr nesystémových prvků rádoby zateplovacího systému a následné vytvoření „čehosi“ (zateplovacího systému nebo zateplení bez jména a značky) na fasádě, co nemá žádné prověřené parametry a trvalou funkčnost.  

Kdo se dopustí takovéto s prominutím skládačky, nemá často o zateplování fasád ani základní znalosti a vede ho k tomu pouze prvotní finanční úspora za náklady na materiál.

Výrobci zateplovacích systémů ročně vynakládají na vývoj, prověření, zkoušky a certifikáty milióny korun a to za účelem zajistit nejlepší ochranu fasády domu, úsporu tepla, funkčnost, životnost a dlouhý krásný vzhled fasády domu.

Tady obecně platí, že kvalita a jistota něco stojí. Já osobně doporučuji zaplatit za kvalitu a jistotu. V budoucnu si, tak ušetříte nemalé peníze za opravy chyb, které rozhodnutím ušetřit vznikly.

Nejčastějšími případy použití nevhodných materiálů a materiálových skladeb fasádních zateplovacích systémů:

- lepení izolantu je prováděno obyčejným cementovým lepidlem s označením C1. Lepit izolační desky je doporučeno pouze na předepsaná a certifikovaná lepidla s nutností dodržet pokrytí desky lepidlem min z 40%. Lepení izolačních desek na fasádu lepidly na obklady a dlažby není vhodné a tyto lepidla nejsou schopna trvale zajistit kvalitní a pevný spoj v souvrství tepelně izolačního fasádního systému.

- zakoupený izolant nedosahuje doporučených parametrů (rovinatost, objemová hmotnost, tuhost, podivné označení výrobku např. EPS70, materiál není stabilizovaný) případ polských polystyrenů

- kotvení levnými nesystémovými hmoždinkami s plastovým a kovovým trnem. Tyto „NO NAME“ hmoždinky koupíte za pár korun, jsou vyrobeny z nekvalitního plastu, který silně vodí teplo a následně prokresluje hmoždinky v zimě na fasádu. Tyto hmoždinky jsou z tvrdého plastu, jsou křehké a při zarážení do zdiva přes izolant se lámou a nedrží.

Doporučuji výběr hmoždinek podle typu zdiva, do kterého kotvíte a v ideálním případě tahovou zkoušku. Každý certifikovaný zateplovací systém určuje jasný typ hmoždinky a doporučuji toto respektovat.

- Na výztužnou vrstvu se používá dovozová tzv. „čínská perlinka 145g/m2, oka 5*5mm“. Tento materiál se dá sehnat za 6-10kč/m2 a je pro zateplené fasády naprosto nevyhovující. Důvodem je postupný rozklad této perlinky v stěrkovém tmelu výztužné vrstvy.

Výztužná vrstva má za úkol přenášet ty největší teplotní pohyby, tahy a tlaky na izolantu. Tato perlinka nedosahuje parametrů doporučené Vertex R117 nebo R131. Čínská perlinka (armovací tkanina) není poplastovaná a není tedy schopna odolat alkáliím stěrkového tmelu.

Důsledkem toho je postupná ztráta schopnosti výztužné vrstvy, dochází k prasklinám a možnému zborcení omítkového souvrství.

- Nevhodný stěrkový tmel použitý na vytvoření výztužné vrstvy. Na trhu máme několik druhů tepelných izolantů, které jsou určeny na zateplení fasád. Tyto izolanty si žádají různou kvalitu a druh stěrkové hmoty. Obcházením tohoto faktu si můžete přivodit do budoucna spoustu nežádoucích jevů na zateplené fasádě. Důkazem je dnes neustálá aplikace tmelů pro bílý polystyren na šedý fasádní polystyren, který vyžaduje pevnější a flexibilnější souvrství.

-  Použití nevhodného penetračního nátěru pod pastovitou omítku, popřípadě žádné nepoužití penetrace. Každá pastovitá omítka má doporučenou penetraci podkladu. Zjednodušeně akrylát - akrylátovou, silikát - silikátovou, silikon - silikonovou atd.

- Častou chybou je použití minerální štukové omítky s nátěrem místo vhodné a doporučené pastovité omítky. Štuková omítka je nevhodná. Na zateplené fasády doporučuje norma min. zrnitost omítky 1,5mm. Štuková omítka nemá pastózní konzistenci a není tedy schopna trvale přenášet zatížení způsobená povětrnostními vlivy. Časem v ní dochází k bobtnání vlivem vlhkosti a následnému odloupnutí od výztužné vrstvy. Praskliny a pro-rýsování skladby izolačních desek je také běžný nežádoucí jev.

 Vždy dbejte na dodání certifikované skladby fasádního zateplovacího systému a nakupujte ho jako produkt se všemi doporučenými materiály a příslušenstvím. Nelze se poté vymlouvat na chybu materiálu a je nutné při montáži dodržet stanovený postup a pravidla.  

 

4. Nedostačující výběr tloušťky tepelné izolace

V ČR je pojem kontaktní zateplovací systém fasád poměrně zavedeným tématem a produktem s letitou tradicí ho používat. Během několika desetiletích si prodělal jeho vývoj spoustu zásadních změn. Jednou z nich je doporučená tloušťka tepelné izolace. V našich končinách zlidověla dříve doporučovaná 5tka nebo 8čka polystyren EPS70F. Dnes již toto neplatí!!!

Jak se vyvíjí nároky na tepelnou ochranu budov, jde s tím ruku v ruce i požadovaná tloušťka tepelné izolace. Co dříve stačilo zateplit 5-8cm dnes vyžaduje 12-14cm a to se bavíme o minimálních hodnotách. V zásadě platí čím více tím lépe. Vím, že toto tvrzení je hodně obecné, ale hodně napovídá jakým směrem se zateplování posledních 10 let ubírá. V dnešní době hodně diskutovaný rosný bod a teplotní průběhy v konstrukcích s kondenzací vodní páry nám při výpočtu ukazují, kde by se hodnota rosného bodu měla vyskytovat. Cílem je dostav rosný bod pryč ze zdiva do tepelného izolantu, kde nezpůsobuje žádné problémy. Doporučuji tedy před zateplením vašeho domu pořádně zvážit, jaký typ izolantu a tloušťku použít. Vše se dá jednoduše spočítat a navrhnout s ohledem na pořizovací náklady a vyplývající budoucí úsporu.

Dnes jsou již důkazy z realizovaných fasád z let 1992—2000, kdy byly použity izolanty o tl. 50mm (vata, polystyren). Při jejich demontáži se nabízel nehezký pohled na vlhký a zplesnivělý povrch stěn pod izolanty, kde za roky nakondenzovala voda, která se držela mezi izolantem a stěnou. Tento nežádoucí jev se projevoval zvlhlými stěnami v interiéru a tvorbou plísní na jejich povrchu. U některých staveb došlo k postupnému zborcení celého zateplovacího systému. Jisté je, že takovéto zateplení nám nezajistí žádnou tepelnou ochranu domu.

 

5. Chci to co nejlevněji

Fenomén dnešní doby je cena, nejnižší cena.

Nikdo si neuvědomuje následky tohoto chování. Ono je hezké, že teď ušetřím 20-30tisíc, ale u fasád je tohle obrovský milník a vždy to odnese kvalita práce nebo úspora na výběru a nákupu materiálu.

Nikdo si neuvědomuje, že zateplením fasády dají na svůj dům kabát, který má za úkol dům chránit.

Fasáda prodává dům, fasáda je jako střecha, je jeden z nejdůležitějších plášťů budovy, který ji chrání od povětrnostních vlivů, chladu, horka, sucha, mrazu, deště. Těch ochranných funkcí má jistě více.

Proto prosím nepodceňujte její důležitost a hlavně pomoc v ochraně konstrukce domu a hlavně co se týká zateplení domu, tak nejdůležitějšího faktu – úspory nákladů za topení – úspory vašich peněz.

Lidé si neuvědomují, že když použijí na zateplení 8cm místo 14cm izolantu, že na úsporu financí za topení má toto veliký vliv. Že když ušetří na lepidle nebo povrchové úpravě, bude fasáda za 8 let popraskaná nebo pokrytá plísněmi a vyžádá si další náklady na opravu.

To samé platí u montážních prací. Kvalita vyžaduje svou cenu, a kdo chce kvalitu a vyžaduje ji, musí ji zaplatit. Pokud Vám někdo nabízí kompletní zhotovení kvalitní a funkční fasády za 650-800kč/m2, věřte mi, že za tyto peníze je nemožné kvalitní fasádu zhotovit. Opravdu ne. Doporučuji si vždy danou firmu prověřit, chtít vidět reference, chtít řádnou smlouvu o dílo se zárukou a informace o dodaných materiálech. V průběhu stavby by se měl vést podrobný kontrolní a zkušební plán jednotlivých úseků a vrstev zateplení.

 

6. Aplikace sytých odstínů omítky nebo barev na zateplenou fasádu

Výrobci fasádních barev a omítek nedoporučují na kontaktní zateplovací systémy použít odstíny, jejichž světelná odrazivost stanovená indexem HWB je nižší než 25% (akrylátové , silikátové omítky) a 30% (silikonové, silikon-silikátové omítky). Přičemž černá je 0% a bílá je 100%. Tato hodnota je důležitá pro budoucí barevnou stálost omítky. Při použití sytých odstínů ztrácí omítka schopnost „odrážet světlo „ ze svého povrchu. To vede k přehřívání výztužné vrstvy s omítkou, kde může teplota v letních měsících dosahovat až +70°C. To má zásadní vliv na objemovou stálost fasádního polystyrenu a barevnou stabilitu omítky. Díky velikým změnám na povrchu omítky sytého odstínu, může časem docházet k prasklinkám a postupné degradaci celého omítkového souvrství zateplovacího systému.

Syté odstíny se doporučují používat na dekorativní ztvárnění malých ploch.

V případě, že trváte na aplikaci omítky v systém odstínu pod HWB 25%, doporučují výrobci zateplovacích systémů na výztužnou armovací vrstvu použít disperzní stěrková lepidla s kevlarovými vlákny. Výztužná vrstva by v takovém to případě měla mít tl. 5-7mm. 

 Takový to podklad je schopen přenést a vyrovnat velké teplotní změny v omítkovém souvrství.

 

7. Nepoužívání předepsaných systémových fasádních prvků a lišt

Velikou chybou při zateplování fasád je nepoužívání předepsaných systémových prvků a lišt, které jsou pro budoucí funkčnost fasády nesmírně důležité.

Většina firem a stavebníků se spokojí s hliníkovou zakládací LOS lištou a plastovým rohem s perlinkou.

Za posledních 10let se výrobci zateplovacích systémů hodně posunuli. V nabídce doplňků a systémových lišt, tak najdete: okapové LT a VLT profily, okenní začišťovací lišty, LTO lišty na LOS profil, parapetní LPE profily, dilatační profily průběžné a rohové, obloukový ETICS rohový profil, flexibilní rohový profil, polystyrenové a minerální zátky na zafrézované hmoždinky, frézky na polystyren, záslepky po lešení, montážní desky na světla a speciální šroubovací držáky na hromosvody.

Doporučuji při montáži zateplovacího systému fasády všechny tyto prvky použít. Prodloužíte si tak funkčnost a hezký vzhled fasáda minimálně o 20 let. 

 

8. Podcenění klimatických podmínek

Dalším fenoménem našich končin je zateplení domu na poslední chvíli. Nevím, proč se tento jev každý rok objevuje, ale září až konec listopadu vždy přejí nebývalému zájmu o nákup fasádních materiálů a realizacím zateplení. Logickým důvodem je stihnout zateplit dům ještě před zimou a ušetřit tak peníze za topení. Záměr je to určitě dobrý a chvály hodný.

Jediné co nám toto komplikuje, jsou nestabilní podzimní teploty a klima se zvýšenou % vlhkostí vzduchu. Právě v těchto dobách dochází až k 80% poškození fasád z důvodu nedodržení minimální předepsané teploty pro aplikaci fasádních materiálů +5°C.

Moje rada zní: přes zimu si naplánujte a spočítejte čím a jak dům nejlépe zateplit. Na jaře můžete vše s rozmyslem a připraveným rozpočtem začít dělat. Má to své výhody.

Zateplování v podzimních a zimních teplotách je nejisté a zbytečně komplikované. Doporučuji neprovádět nic pod +5°C.

Všechny fasádní lepidla a stěrky jsou na bázi cementu a ty potřebují pro svou hydrataci a vyzrání určitý obsah vody. Aplikace lepidel a stěrek pod +5°C prodlužuje jejich vyzrání a vyschnutí a hrozí tak nedokonalé spojení s tepelnou izolací.

To samé platí u povrchových úprav tj. při natahování fasádních pastovitých omítek.

Ze zkušenosti nedoporučuji do fasádních hmot přidávat jiné než výrobcem předepsané a doporučené urychlovače tuhnutí a tvrdnutí, které lze použít jen do 0°C.

V teplotách pod bodem mrazu raději nic nedělejte a zbytečně netlačte na dokončení rozdělané stavby. Jakékoliv zbrklé urychlení prací a podcenění teplot vede k velikým nákladům na odstranění možných destrukcí a vad.

 

9. Podlepování izolačních desek další izolační deskou za účelem vyrovnat podklad pod zateplení

Z pravidla u každého druhého staršího domu (výjimkou nebyly i novostavby), který jsem v minulosti zateploval, neodpovídala rovinatost podkladu předepsaným odchylkám tj. 0-20mm na 1m lať. Jistě všichni znáte z minulosti nepsané zednické tvrzení „centimetr žádná míra“.

Výše předepsaná maximální odchylka max 20mm na 1m lať, zaručuje takovou rovinatost, která po nalepení izolantu zajistí vhodnou výslednou rovinatost pro aplikaci výztužné vrstvy.

Běžnými odchylkami bývá 30-50mm a na výšce rodinného domu klidně i 10cm. Tady je nutné podklad srovnat, nebo se nabízí řešení lepit izolanty větší tloušťky. Nikdy ne nižší tloušťky než je navržena minimální tloušťka izolantu pro zateplení domu.

Nejčastější a to hrubou chybou je podlepování izolantu izolantem. Chápu, že je to nejrychlejší způsob, jak si vyrovnat podklad a v klidu pokračovat s lepením dále. Toto řešení nám, ale vytvoří nějaké nesoudržné souvrství nalepených izolantů s nejistou pevností podkladu. U této skladby nelze garantovat tepelnou ochranu domu a budoucí funkčnost zateplovacího systému z hlediska soudržnosti, pevnosti a funkčnosti všech souvrství zateplovacího systému.  

Doporučuji se tomuto řešení nejlépe vyhnout a podklad pod zateplení srovnat. Ve finále Vás srovnání vyjde levněji, než následné podlepování a dorovnávání.

 

10. Zateplení na vlhký podklad a nevyřešení vzlínající vlhkosti do zdiva

Všechny technologické předpisy uvádějí jedno ze základních a nejdůležitějších pravidel: podklad pod zateplení fasády kontaktním způsobem musí být čistý, suchý, nosný, bez mastnot a nečistot.

U starších domů dochází vlivem poškození nebo nedostatečné hydroizolace k prosakování vody a vodních par do zdiva objektu. To způsobuje vlhké mapy na fasádách a vede k postupnému narušení podkladu. U břízolitových omítek, které mají vysoký difúzní odpor jsem se setkal s jevem, kde vlhkost postupovala až do výšky 3m nad základové zdivo a na omítce to viditelně nebylo znát. V momentě kdy jsme začínali dělat diagnostiku podkladu před lepením izolantu poklepem, zjistili jsme, že do této výšky byla omítka dutá a museli jsme ji osekat. Cihelné zdivo bylo v těchto místech vlhké a dosahovalo až 25% vlhkosti.

V těchto případech je nejprve nutné odstranit příčinu vlhnutí, nechat zdivo vyschnout a až následně pokračovat v zateplovacích pracích. Pokud by se na takto mokrý podklad nalepili fasádní polystyrenové desky, začala by se vlhkost objevovat na vnitřní straně zdi, kde by se začali vyskytovat plísně. Zeď by ztratila akumulační schopnost a vzduch v místnosti by byl nepříjemně vlhký. 

Po odstranění příčin vlhkosti ve zdivu a následném zateplení se dokáže zbytková vlhkost obsažená ve zdivu postupně odpařit do interiéru a zdivo tak postupně vysychá.U novostaveb postavených z pórobetonových tvárnic nebo keramických cihel se doporučuje zateplovat až za 12 měsíců po postavení. Důvodem je zbytková vlhkost z výroby, kterou bloky obsahují a zabudovaná vlhkost vzniklá při výstavbě. Pórobetonové bloky mohou při dovozu na stavbu z výroby obsahovat až 30% vlhkosti, která se postupně během 5-ti let sníží na 5-2%, což má vliv na jejich tepelně izolační a akumulační schopnost. Zateplovat novostavbu doporučuji až po dokončení všech mokrých procesů v domě tj. omítky, potěry.